2021, group show at Garage Gallery Prague, curated by Tomek Pawłowski-Jarmołąjew / flour, yeast, water seeds, fabric, pastels
The exhibition “Apostasia: rituals of letting go” is a result of curatorial residency undertaken by Tomek Pawłowski-Jarmołąjew hosted by Garage Gallery summer of 2021. The group exhibition presents works in different media by emerging artists from Czech Republic, Poland and Germany that refer to folk and indigenious traditions, beliefs and crafts, magical thinking and animism, using the language of poetry and storytelling. Using these various approaches and narratives the artists explore topics related to letting go, unlearning, loss or mourning in the context of the individual and collective traumas. The artists presented at the exhibition look for ways out and a sense of relief by reclaiming agency through everyday, imagined and forgotten rituals and exploring the visuality, symbolism and cultural codes of various ceremonies. Thus, the exhibition space evokes a place of an abandoned ritual or a cult’s temple to unidentified goddesses, giving strength and awareness in dealing with reality. The title Apostasia is a genus of orchid species and could also be associated with apostasy - an act of leaving the Catholic Church. This bureaucratic process has a political and symbolic dimension, especially in the Polish context, where this institution has exceptional strength and power. Apostasy is one of the examples of a resignation strategy, an exit, where a personal decision is a liberating act of resistance against institutional violence. The exhibition also evokes other areas and contexts within which the artists undertake letting go, or the stories related to experiencing loss. One of the ways to deal with oppressive structures and look for alternatives is to turn towards unorthodox knowledge systems, such as astrology, conspiracy theories, or folk beliefs. For centuries people without any power seeking for agency have been using these tools for translating reality and enchanting it. Another way to deal with oppression is the need to connect with nature, which is a response to technological exhaustion, exploitation and multidimensional crisis. These trends became more visible by the pandemic, which has accelerated already existing inequalities and populism, leaving masses of people with an even more acute sense of helplessness and hopelessness. In this context, reaching for rituals and magical thinking can be a recipe for uncertain times.
Výstava „Apostasia: Rituals of Letting Go“ je výsledkem kurátorské rezidence Tomka PawłowskéhoJarmołąjewa v galerii Garage Gallery v létě 2021. Skupinová výstava představuje díla z rozdílných médií od převážně začínajících mladých umělců z České republiky, Polska a Německa, kteří se odkazují k lidovým a původním tradicím, vírám a řemeslům, magickému myšlení a animismu, poetickému jazyku a vyprávění. Pomocí různých způsobů vyprávění, zkoumají umělci témata opuštění, odučení, ztráty nebo smutku v kontextu individuálních a kolektivních traumat. V rámci této výstavy zkoumají východiska a pocity úlevy a získávají zpět své místo pomocí každodenních, imaginárních a zapomenutých rituálů. Zkoumají vizualitu, symboliku a kulturní kódy rozdílných obřadů. Výstavní prostor tedy evokuje místo opuštěného rituálního místa či chrámu neurčitých bohyní a dává sílu a vědomí při jednání s realitou. Termín Apostasia označuje druh orchidejí a je také spojován s apostází, termínem označujícím odstoupení od katolické církve. Tento byrokratický proces má politický a také symbolický rozměr, zejména v polském kontextu, kde má tato instituce výjimečnou sílu a moc. Apostáze je jedním z příkladů rezignace a odchodu, kdy je osobní rozhodnutí osvobozujícím aktem odporu proti institucionalizovanému násilí. Výstava evokuje také další oblasti, které se umělci zavazují opustit a příběhy související se prožíváním ztráty. Jedním ze způsobů, jak se vypořádat s represivními strukturami a hledat alternativy, je obrátit se k neortodoxním znalostním systémům, jako je astrologie, konspirační teorie nebo lidová víra. Lidé bez jakékoli moci hledající své místo, používají po staletí tyto nástroje k překládání reality a k jejímu okouzlování. Dalším způsobem, jak se vypořádat s útlakem, je potřeba spojení s přírodou, která je reakcí na technologické vyčerpání, vykořisťování a multidimenzionální krizi. Tyto trendy se staly viditelnějšími právě kvůli pandemii, která urychlila již existující nerovnosti a populismus, takže masy lidí mají ještě akutnější pocit bezmoci a beznaděje. V této souvislosti může být dosažení rituálů a magického myšlení receptem na nejisté časy.